- Svět, kterému nerozumíme“ – představení zážitkové hry DEMETRIX
Příspěvek představí inovativní vzdělávání aktivizačních pracovníků prostřednictvím nástroje Demetrix, včetně chystaného nového modulu. Stručně se dotkne také konceptu dementia friendly společnosti a významu aktivizace v péči o lidi s demencí.
Veronika Frühbauer, Ředitelka Dementia I.O.V., z.ú.
- „Každý den má smysl“ – praktická ukázka aktivizace osob s demencí v domácnosti
Praktická ukázka se zaměřením na konkrétní příběh člověka s demencí v terénní službě, který přes den pouze „vegetoval“, ale díky smysluplné a individuální aktivizaci se podařilo jej aspoň částečně zaktivizovat.
Bc. Marta Machová, metodik a konzultant v péči o lidi s demencí, externí lektor České alzheimerovské společnosti
- „Když příběh uzdravuje“ aneb Hagioterapie v praxi
Hagioterapie je specifická forma duchovní terapie zaměřená na léčbu duchovní dimenze člověka skrze etické, duchovní a existenciální principy. U osob trpících demencí a Alzheimerovou nemocí může hagioterapie představovat podpůrný nástroj pro zachování vnitřní identity, důstojnosti a životního smyslu. Příspěvek se věnuje možnostem využití hagioterapie v aktivizačních programech, jejímu vlivu na duševní pohodu, snížení úzkosti a posílení mezilidských vztahů. Zvláštní důraz je kladen na praxi práce s hodnotami, vzpomínkami, biblickými příběhy a symbolikou, která pomáhá osobám se sníženými kognitivními schopnostmi zůstat v kontaktu se svou spirituální rovinou.
Mgr. Piotr Slawomir Wardecki, psychoterapeut, supervizor a kouč. Pracuje ve své soukromé terapeutické poradně, kromě psychoterapie se věnuje supervizi v sociální, školní a zdravotnické oblasti. Pracuje také s pachateli trestných činů a jejich oběti.
- Využití pohybové aktivity k aktivizaci a prevenci Alzheimerovy nemoci
Starnutie prirodzene sprevádza pokles kognitívnych funkcií, pričom sedavý životný štýl tento proces výrazne urýchľuje. Rastúci objem výskumov poukazuje na to, že pravidelná pohybová aktivita môže nielen spomaliť starnutie mozgu, ale tiež priaznivo ovplyvniť jeho štruktúru a funkciu – najmä u osôb s rizikovými faktormi alebo v počiatočných štádiách kognitívneho poklesu.
Prednáška sa zameria na vplyv sedavého životného štýlu na rozvoj neurodegeneratívnych ochorení, ako sú demencia a Alzheimerova choroba, a zároveň objasní, ako môže pravidelná fyzická aktivita predstavovať podporný nástroj v snahe spomaliť zhoršovanie kognitívnych funkcií v rámci sekundárnej prevencie.
Pozornosť bude venovaná aj mechanizmom, ktorými pohyb podporuje neuroplasticitu – vrátane úlohy myokínov (napr. BDNF) a laktátu ako signálnych molekúl sprostredkujúcich komunikáciu medzi svalstvom a mozgom.
V závere prednášky budú predstavené praktické odporúčania a konkrétne pohybové intervencie zamerané na udržanie alebo zlepšenie kognitívnych funkcií u staršej populácie, vrátane praktických ukážok vhodných cvičení.
Mgr. Lucia Slobodová, PhD., Centrum výskumu pohybovej aktivity BMC SAV
- „Respekt a důstojnost“ aneb Pozitivní přístup v péči o osoby s demencí a jiné inovační nefarmakologické metody
Přednáška představí inovativní nefarmakologické přístupy v péči o osoby s demencí se zaměřením mimo jiné na Pozitivní přístup v péči (metoda vyvinuta americkou expertkou Teepou Snow). Tyto metody pomáhají snížit určité symptomy demence, podporují pozitivní vztah a zapojují člověka s demencí do péče jako rovnocenného partnera.
Ukážeme si, jak využívat zachované schopnosti lidí s demencí a posilovat partnerský vztah mezi klientem a pečujícím. Zdůrazněn bude význam validace, adekvátní komunikace a smysluplné spolupráce, která vede k vyšší kvalitě života i péče. Přednáška bude inspirací nejen pro pečující, ale i pro vedení týmů, které chtějí rozvíjet efektivní, respektující a smysluplnou péči v pobytových službách.
Mgr. et Mgr. Johana Křížová absolvovala magisterské studium v oboru gerontologie a následně rehabilitačních technik na fakultě medicíny v kanadském Montrealu, zaměřuje se na nefarmakologické metody jako jsou adekvátní komunikace, validace, pozitivní přístup nebo individualizace péče, a to v rámci zmírnění a prevence BPSD (behaviorální a psychologické symptomy demence).
- Aktivizace prostřednictvím moderních technologií, inovace a výzkum v sociální práci se seniory
Přednáška se zaměřuje na podporu sociálních interakcí u osob vyššího věku žijících v pobytových sociálních službách prostřednictvím interaktivního sociálního robota Robina. Robot slouží jako společník a je navržen tak, aby podporoval mezilidskou komunikaci a zapojoval osoby do volnočasových a stimulačních aktivit, čímž může přispívat k jejich emoční pohodě a kvalitě života. Cílem výzkumu je zmapovat, jak osoby vyššího věku a pracovníci pobytových služeb robota Robina vnímají, a jaké mají zkušenosti s jeho využitím. Výsledky budou sloužit jako podklad pro nastavování intervencí v oblasti sociální práce se seniory.
Mgr.Marie Volaříková Pinďáková, DiS. – výzkumný pracovník Ostravské univerzity
- Paměť jako klíč: Koncepce Biografické péče® o seniory
Přednáška se zaměří na konkrétní aktivity, které rozvíjíme v Libereckém kraji v rámci implementace „Koncepce Biografické péče® o seniory“ v regionu a s přesahem do ostatních krajů. Práce s „Pamětníkem“ pro seniory, který je zaměřený na prevenci v oblasti demence a péče o seniory s využitím životního příběhu v rámci holistického pojetí péče. Pro účastníky konference přivezu „Pamětníky“, které jsou k dispozici nejen v tištěné formě, ale i ke stažení. Využíváme i „Seniorskou obálku“, která byla výsledkem celonárodního projektu „Politika stárnutí na krajskou úroveň“ za MPSV a věřím, že budu moci pozvat účastníky konference na další aktivity spojené s tímto tématem.
PhDr. Eva Procházková, PhD., Erwin Böhm Institut
- Cesta ke vzpomínkám: inovativní přístupy, časová osa života
Přednáška se zaměří na tvořivé způsoby, jak zaznamenávat a využívat vzpomínky při práci s lidmi s demencí. Představeny budou přístupy, které napomáhají posilování identity a pocitu hodnoty člověka. Účastníci se seznámí s výtvarnými technikami, jako je oživení památeční fotografie, tvorba vzpomínkových beden, sestavení časové osy života. Dále s technikami dramatizace vzpomínek ukázkou tematických vzpomínkových setkání např. na téma svatba, ale i realizace Retro výletu. Přednáška nabídne konkrétní tipy a inspirace z praxe využitelné jak v domácí péči, tak v pobytových službách.
Klára Cingrošová, sociální pracovnice, zakládající členka Reminiscenčního centra, lektorka kurzů a spoluautorka aktivizačních publikací,
- Nástroje umělé inteligence v procesu aktivizace
V přednášce se zaměřím na možnosti využití umělé inteligence v oblasti aktivizačních činností u seniorů s demencí v zařízeních sociálních služeb. Představím konkrétní příklady, jak lze AI efektivně zapojit do individuálních i skupinových aktivit. Ráda bych inspirovala pracovníky v sociálních službách k využívání AI jako nástroje podpory péče seniorů s demencí.
Mgr. Veronika Malinová, sociální pracovnice, aktivizační pracovnice a koordinátorka projektů v AHC Odlehčovacím centru Vizovice, z. ú. (dříve Dotek).Vystudovala jsem sociální pedagogiku a dlouhodobě se věnuji tématu aktivizace seniorů s využitím prvků biografie. Tomuto tématu jsem se podrobně věnovala i ve své diplomové práci. Jsem certifikovanou trenérkou paměti I. stupně. V roce 2023 jsem vytvořila web BAVSEN, kde zdarma sdílím materiály pro kognitivní trénink a mozkový jogging.
- Jak (ne)aktivizovat: chyby a pasti při práci s osobami s demencí
Reflexe nejčastějších přehmatů – například nadužívání infantilizace, přetěžování nebo neadekvátního tempa. Doplněno o krátká kazuistická „okénka“.
doc. PhDr. Mgr. Radka Kozáková, Ph.D., specializuje se na geriatrické ošetřovatelství, psychologii zdravotní péče a kvalitu života. Působí jako garantka studijního programu „Ošetřovatelská péče v interních oborech“ na Ostravské univerzitě a aktivně se podílí na vzdělávání i výzkumu v oblasti podpory kognitivních funkcí a psychické pohody seniorů.
- „Smím prosit?“ – aktivizace pomocí taneční terapie
Od roku 2000 se věnuji taneční terapii a pracuji se seniory s demencí u nás i v zahraničí. Pomocí hudby, pohybu, úsměvu a doteku otevírám jejich srdce i paměť a probouzím radostné emoce, které v nich zůstávají. Své bohaté zkušenosti bych rád předal dál – těm, kteří chtějí tvořit péči s respektem a lidskostí.
Dr. Petr Veleta M.A., taneční mistr
- Tichý rozhovor smyslů: Smyslová aktivizace jako cesta ke kontaktu a přítomnosti
Dotek, vůně, zvuk, pohyb či pohled – to vše jsou brány k prožitku, orientaci a kontaktu se sebou i okolím. U lidí, kteří mají omezenou schopnost vnímání, pohybu nebo komunikace, bývá svět často „ztišený“. A právě smyslová aktivizace je klíčem, jak tento svět znovu otevírat. Smyslová stimulace není o podnětech pro podněty. Je o respektu k osobnosti, o vytváření prostoru, kde má člověk možnost zareagovat, rozhodnout se, uvědomit si sám sebe. Někdy to může být reakce v podobě úsměvu, jindy jen klidnější dech – i to je odpověď. Jak na to? Je důležité vědět co klienta v průběhu života provázelo – vůně, zvuky, doteky. Například čich dokáže velmi intenzivně vyvolávat emoce a pocity. Dalším důležitým aspektem je kvalita. Kvalita doteku, kvalita podnětu nebo i správné načasování. Také opakování a použití správného rytmu je důležité pro pocit bezpečí a jistoty. Kdy smyslovou aktivizaci využívat? Při běžných každodenních činnostech s klientem – mytí rukou, polohování, podávání stravy nebo při běžném kontaktu. A hlavně – naslouchejte a respektujte. Ne vždy je ten pravý okamžik, ta správná nálada nebo také ten správný stimul. Pozorujte, naslouchejte, vnímejte. A dejte prostor a čas na reakci. Smyslová aktivizace je především setkání – prostřednictvím doteku, vůně nebo zvuku vytváříme dialog bez slov. A právě v tomto tichém rozhovoru může vzniknout kontakt, bezpečí i malý krok k větší přítomnosti.
Mgr. Kateřina Menšíková, certifikovaná lektorka konceptu Bazální stimulace
- Mazlíček, který nespěchá: zooterapie s africkými šneky v praxi DZR
Africké šneky chováme v našem zařízení už deset let a díky jejich nenáročnosti nabízejí řadu možností k aktivizační práci. Klienti je mohou pozorovat, krmit, pomáhat s péčí nebo sbírat potravu, čímž procvičují paměť i jemnou motoriku. Dotek se šneky je pro mnohé uklidňující a umožňuje jemnou formu kontaktu a komunikace.
Renata Hasilová, zooterapeut
- Když dotyk pomáhá…
Terapie hlazením je jednoduchá, ale velmi účinná forma kontaktu, která pozitivně ovlivňuje psychickou pohodu seniorů. Pomáhá zmírnit pocity osamělosti, úzkosti a zvyšuje pocit bezpečí. Dotek jako neverbální forma komunikace podporuje důvěru a navozuje klid. Příspěvek se zaměří na praktické využití této metody v každodenní péči v domově pro seniory.
Lubomír Vraj, , ředitel Domova seniorů POHODA Chválkovice, p.o.
- Terapeutický tuleň PARO – digitální mazlíček pro osoby s demencí
Příspěvek popíše využití parorobota při každodenní péči o osoby s demencí v domově se zvláštním režimem. Shrne jak pozitivní, tak negativní aspekty přímé interakce mezi klienty a robotem včetně osobní zkušenosti pracovníků a vlivu používání parorobota na chování klientů.
Mgr. Tereza Dvořáková, DiS., Vedoucí útvaru sociální a přímé péče v Domově Sluníčko, Ostrava – Vítkovice, příspěvková organizace
- Montessori principy v péči o osoby s demencí,
Filozofie lékařky Marie Montessori a její adaptace pro přímou péči o seniory a osoby s Alzheimerovou nemocí nebo jiným typem demence. Seznámení s principy, na kterých je postavena komunikace, způsob posilování úkonů soběstačnosti, zapojování do denních činností a aktivizace. Význam připraveného prostředí jako podpory sebeobsluhy a motivace k aktivnímu životu s demencí. Péče o seniory důstojně a s respektem.
Mgr. Jarka Švarcbachová, zakladatelka odlehčovací sociální služby Centrum Seňorina v Praze (2015). Věnuje se řadu let podpoře pečujících o blízké s Alzheimerovou nemocí a jinými typy demence. Vede rozhovory s odborníky v podcastu Aloisovy otázky, společně s Alzheimer nadačním fondem organizuje poradnu Alzheimer Café a moderuje besedy pro pečující po celé ČR. Fasilituje podpůrné skupiny pro pečující.
- Robot Robin – nová tvář péče o osoby s demencí
Téma se zabývá využitím robota Robina v péči o osoby s demencí. Robot slouží jako podpůrný nástroj, který pomáhá zlepšovat psychickou pohodu klientů, snižovat pocity osamělosti a podporovat kognitivní funkce. Robot může reagovat empaticky. Pilotní projekty ukazují na pozitivní přínos pro klienty i pracovníky. Téma také otevírá otázky etiky, bezpečnosti a budoucího rozšíření technologií v sociálních službách.
Ing. Marie Fremlová, ředitelka organizace Sociální služby Uherské hradiště, p.o.
- Zůstat na nohou aneb Fyzioterapie jako nástroj podpory samostatnosti u seniorů s demencí
Postavit se na vlastní nohy, stabilně stát a ujít několik kroků, to jsou schopnosti, které nepochybně zvyšují samostatnost osob.
Soubor cviků pro prevenci sarkopenie a pádů, prověřený několikaletou mezinárodní studií SPRINTT, využívám jako základ pro další pohybové aktivity.
Cviky jsou zaměřené na zlepšení svalové síly, stability, koordinace a na mobilitu. Důležité je jejich pravidelné a dlouhodobé provádění.
Mgr. Ilona Slavíčková, fyzioterapeutka na oddělení následné péče, se zkušenostmi z práce v domovech pro seniory, lektorka kurzů