- Informační list pacienta při přijetí do nemocnice
Hospitalizace člověka s demencí představuje pro zdravotnický personál, rodinu i samotného pacienta náročnou situaci. Cizí prostředí, změna režimu a omezená schopnost komunikace mohou vést ke zhoršení stavu, zvýšenému stresu i komplikacím v průběhu léčby. Příspěvek představí Informační list pacienta s demencí při hospitalizaci — jednoduchý nástroj, který je v současnosti pilotně ověřován ve spolupráci s vybranými nemocnicemi. Jeho cílem je umožnit předání klíčových informací o pacientovi ještě před zahájením péče a tím podpořit klidnější, srozumitelnější a bezpečnější průběh hospitalizace.
Veronika Frühbauer, Ředitelka Dementia I.O.V., z.ú.
- SONAS program – péče a komunikace s lidmi s demencí (zahraniční příspěvek z Norska)
Program Sonas je přední terapeutická aktivita z Irska určená lidem s pokročilou demencí. Vznikl v roce 1990 díky sestře Mary Threadgold, logopedce, jako způsob, jak smysluplně zapojit osoby se středně těžkou až těžkou demencí s omezenou schopností komunikace. Název „Sonas“ znamená „štěstí“ či „pohoda“ a odráží hlavní cíl programu – zvyšovat kvalitu života. Využívá strukturovanou multisenzorickou stimulaci (zrak, sluch, hmat, čich, chuť, pohyb a reminiscenci), která podporuje příjemné prožívání, komunikaci a vztahy. Setkání mají jasnou strukturu, která posiluje pocit bezpečí a orientace.
Benedicte Sørensen Strøm, Diakonhjemmet Omsorg, Oslo
- Hledání cest v komunikaci s lidmi s demencí
Příspěvek vychází z praktických zkušeností z práce s lidmi s demencí. Zaměřuje se na sdílení různých situací, se kterými se při komunikaci setkáváme, a na hledání cest, jak na ně vhodně reagovat, včetně možností jejich předcházení
Mgr. Klára Cingrošová, DiS., sociální pracovnice, zakladatelka Reminiscenčního centra
- Přínosy AAK v životech lidí s demencí
Cílem příspěvku je přiblížit pozitivní vliv augmentativní a alternativní komunikaci (dále AAK) na kvalitu života lidí s demencí i dalšími neurokognitivními poruchami.
Mgr. Lenka Gwóźdźová, speciální pedagožky působící jako konzultantky v oblasti AAK
- „Kde je moja mama?“ – metóda Validácie®Naomi Feil v starostlivosti o ľudí s Alzheimerovou chorobou
Príspevok sa zameriava na význam empatického prístupu v komunikácii s ľuďmi s Alzheimerovou chorobou prostredníctvom metódy Validácie® Naomi Feil. Predstavuje validáciu ako inovatívny komunikačný prístup, ktorý nepracuje s opravovaním reality dezorientovaného človeka, ale s rešpektovaním jeho prežívania a emócií. Zdôrazňuje, že opakujúce sa otázky a správanie, často označované ako problémové, predstavujú prejav nenaplnených potrieb, neuzavretých životných tém a hľadania bezpečia. Na konkrétnych príkladoch poukazuje na rozdiely medzi tradičnými prístupmi (orientácia v realite, odvrátenie pozornosti) a validačným prístupom, ktorý využíva techniky ako empatické preformulovanie, otvorené otázky či prácu s emóciou. Metóda Validácie® je predstavená ako efektívny nástroj na budovanie dôvery, znižovanie stresu a obnovu dôstojnosti človeka s demenciou. Príspevok zároveň poukazuje na význam hlbokej empatie ako kľúčovej kompetencie v pomáhajúcich profesiách a zdôrazňuje potrebu vstupovať do reality klienta namiesto jej korigovania. Cieľom príspevku je ponúknuť účastníkom nový pohľad na komunikáciu s dezorientovanými osobami a inšpirovať ich k využívaniu validačného prístupu v praxi.
Mgr. Maria Wirth, PhD. – lektorka a odbornice na metodu validace a specialistka na komunikaci s lidmi s demencí.
- Když to v nás houstne: Jak zvládat vlastní emoce v náročných situacích
Přednáška se věnuje situacím, kdy v práci s klientem narůstá emoční napětí a je potřeba rychle reagovat. Účastníci si vyzkouší jednoduché techniky, které pomáhají zvládnout vlastní emoce „v terénu“ – ve chvíli, kdy není čas na dlouhé zpracování, ale je potřeba zůstat v kontaktu a zachovat profesionalitu.
Mgr. Hana Haisová – psychoterapeut, lektor, supervizor
- Polyfarmakoterapie u seniorů s demencí, komunikace zdravotního stavu s rodinou pacienta
Polyfarmakoterapie u seniorů s demencí je komplexní geriatrický problém. Tito pacienti trpí i jinými komorbiditami, jako je např. hypertenze, diabetes, depresivní syndrom. Jsou náchylní k nežádoucím účinkům léků. Komunikace s pacientem a rodinou o medikaci, zejména jejím snižování musí být transparentní, s citem a zaměřená na kvalitu života.
MUDr. Zuzana Boháčová, primářka gerontologického oddělení KNTB Zlín
- Nedorozumění jako skrytý problém péče
Krátký vhled do situací, kdy se rodina/blízcí našich klientů míjejí v porozumění s poskytovateli sociálních služeb. Proč se to tak děje, proč si nerozumíme? Mluvíme spolu, nebo jen vedle sebe?
Bc. Marta Machová – metodik a konzultant v péči o lidi s demencí, externí lektor České Alzheimerovské společnosti
- Hudba jako pomocník v komunikaci s lidmi s demencí (workshop)
Workshop představí hudbu jako jeden z možných nástrojů komunikace s lidmi s demencí. Zaměří se na to, jak může hudba pomoci v každodenní péči, jaké melodie volit a jak s nimi pracovat v různých situacích. Součástí bude sdílení praktických zkušeností a konkrétních inspirací z praxe
Mgr. Klára Cingrošová, sociální pracovnice, zakladatelka Reminiscenčního centra
- „Chcem zomrieť.“- identifikácia potrieb u ľudí s demenciou (workshop)
Workshop s názvom „Chcem zomrieť.“ využíva silný, ilustračný výrok ako vstupnú bránu k téme identifikácie potrieb u ľudí s demenciou. Tento názov neodkazuje na doslovný význam, ale poukazuje na hĺbku a naliehavosť prežívania, ktoré sa za verbálnymi prejavmi človeka môže skrývať.
Cieľom workshopu je ukázať, že správanie a slová človeka s demenciou predstavujú formu komunikácie, prostredníctvom ktorej vyjadruje svoje nenaplnené potreby, emócie a životné skúsenosti. Účastníci sa oboznámia s analýzou správania a verbálnych prejavov ako nástrojom lepšieho porozumenia tomu, čo daná osoba skutočne potrebuje.
Dôraz bude kladený na rozvoj schopnosti „čítať medzi riadkami“, identifikovať skryté významy a reagovať empaticky, s rešpektom k prežívaniu človeka. Workshop ponúkne praktické prístupy, ktoré podporujú dôstojnú, citlivú a efektívnu komunikáciu v každodennej praxi.
Cieľom je posilniť kompetencie účastníkov v porozumení potrebám ľudí s demenciou a priblížiť komunikáciu ako nástroj budovania bezpečia, dôvery a vzťahu.
Mgr. Maria Wirth, PhD. – lektorka a odbornice na metocu validace a specialistka na komunikaci s lidmi s demencí
- Přínosy AAK v životech lidí s demencí (workshop)
Workshop představí přínosy augmentativní a alternativní komunikace (AAK) pro podporu dorozumívání u osob se ztíženou komunikační schopností. Účastníci se seznámí s vybranými pomůckami AAK i s praktickými zkušenostmi z jejich zavádění do praxe. Součástí příspěvku budou klíčové principy úspěšné implementace AAK v různých fázích rozvoje komunikačních dovedností. Důraz bude kladen na význam využívání AAK v různých prostředích života klienta a na roli podporujících osob jako komunikačních partnerů a průvodců.
Mgr. Bohdana Herzánová a Mgr. Lenka Gwóźdźová
- Individuální přístup ke sdělování diagnózy u kognitivních poruch
Příspěvek se věnuje způsobům sdělování diagnózy u pacientů s poruchami paměti s důrazem na individuální přístup podle aktuálního stavu a schopnosti porozumění. Informace jsou často podávány obecněji s akcentem na další sledování, možnosti léčby a zapojení rodiny. Reflektuje také situace, kdy pacient diagnózu odmítá přijmout – v těchto případech je klíčové udržení kontaktu a motivace k dalším kontrolám.
MUDr. Zuzana Šepeláková, neurolog
- Krizová linka pro seniory
Při péči o osoby s demencí se profesionálové i rodinní pečující dostávají do situací, kdy je komunikace mimořádně náročná. Obvyklé postupy ani zkušenosti v těchto chvílích někdy neposkytují dostatečnou oporu. Příspěvek představí Linku seniorů (800 200 007) jako dostupný nástroj krizové intervence, který může podpořit v akutní zátěži. Na příkladech z praxe ukáže, co volající může v hovoru získat a jak lze linku smysluplně zapojit při hledání řešení, která respektují kompetence, hodnoty, zkušeností a možnosti volajícího.
Mgr. Kateřina Bohatá, psycholožka, krizová interventka
- Tiché signály demence v ordinaci praktického lékaře
Tiché signály demence se často objevují nenápadně a bývají v snadno přehlédnuty. Příspěvek se zaměří na časné varovné příznaky, jejich rozpoznání a možnosti včasné intervence, které mohou zásadně ovlivnit další průběh onemocnění i kvalitu života pacientů i pečujících.
MUDr. Marta Velecká, praktický lékař pro dospělé
- Jak komunikace s lidmi s demencí ovlivňuje vyhoření pracovníků
Cílem je poukázat na klíčové faktory, které přispívají k udržení psychické rovnováhy, resilience a dlouhodobé udržitelnosti péče. Budou představeny konkrétní strategie sebepéče, techniky zvládání stresu a možnosti podpory, které mohou pečujícím pomoci předcházet vyčerpání a ztrátě motivace.
Mgr. Anežka Petrošová – psycholožka
- Mýty o demenci, jejich dopad na vzájemnou komunikaci a včasnou diagnostiku,
Prezentace se zaměřuje na problematiku demence a na mýty, které ovlivňují její vnímání ve společnosti. V první části budou objasněny nejčastější mylné představy, například přesvědčení, že demence postihuje pouze seniory, je přirozenou součástí stárnutí, nebo že neexistují způsoby, jak její průběh ovlivnit. Další část se bude věnovat tomu, jak tyto mýty ovlivňují komunikaci s lidmi s demencí a také odkládání diagnostiky. Zaměříme se i na důležitost včasné diagnostiky především u Alzheimerovy nemoci a jejím přínosům pro pacienta i jeho blízké. Cílem je narušit zažité stereotypy, zvýšit povědomí o prvních projevech onemocnění, zlepšit vzájemné porozumění a zdůraznit důležitost včasného vyhledání odborné pomoci.
Mgr. Jana Vrubelová, koordinátorka paliativní péče a sociální pracovnice
- Když péče probíhá doma: demence v terénu
Příspěvek přibližuje specifika péče o osoby s demencí v terénu se zaměřením na vliv prostředí, denního režimu a komunikace, zejména neverbální. Zdůrazňuje význam reflexe práce a rozvoje dovedností pracovníků. Nabízí krátké příklady dobré praxe i situací, které vedou k hledání vhodnějších postupů a práci s riziky.
Mgr. Lenka Vráželová – ředitelka Charity Nový Hrozenkov
- Když se realita mění – přijetí nemoci, odmítání, komunikace s rodinou o diagnóze
Jak přijmout diagnózu, která mění život celé rodiny? Příspěvek se zaměřuje na diagnózu demence z pohledu jejího přijetí rodinou; zamýšlí se nad důvody, proč lidé s demencí a jejich blízcí často nemoc odmítají a jaké emoce tento proces provází. Věnuje se psychologickým aspektům vyrovnávání se s onemocněním a dynamice rodinných vztahů. V situaci, kdy se mění realita nestačí, „říkat pravdu“, důležité je, jak ji říkáme. Příspěvek poukazuje na význam citlivé komunikace s důrazem na respekt, validaci emocí a podporu v náročných rozhodovacích procesech.
Mgr. Ivana Marášková – psycholog
- Doteky a navazování vztahů u osob s demencí,
Lidé s demencí často postupně ztrácejí schopnost běžné verbální komunikace, potřeba blízkosti, bezpečí a vztahu však zůstává zachována. Přednáška se zaměřuje na význam doteku, vnímání těla a vědomého navazování vztahu prostřednictvím přístupů konceptu Bazální stimulace®. Ukáže, jak mohou citlivé podněty a respektující kontakt podpořit orientaci, pocit jistoty i kvalitu života člověka s demencí.
Susanna Tuna, Rakousko
- Neverbální komunikace a infokartičky
Kazuistika zaměřená na dobrou praxi, zkušenosti z každodenní práce Kazuistika zaměřená na dobrou praxi, zkušenosti z každodenní práce s osobami s demencí a na osvědčené postupy, které pomáhají zlepšovat kvalitu péče i vzájemnou komunikaci.
Mgr. Pavlína Novotná, vedoucí Domova Jabloňová a Domov Vyhlídka ve Vsetíně
- Canisterapie: Jak komunikovat, aby byla radostí pro všechny (workshop)
…a teď nemyslím pro všechny Vaše klienty v jeden okamžik, ale pro konkrétního klienta, vás, canisterapeuta a psa… Řekneme si, kudy vede cesta ke společné radosti při canisterapii a které odbočky jsou slepé. Komunikace je základ – a to nejen směrem ke klientovi, ale i v týmu, který pro canisterapii společně tvoříme.
Ing. Renáta Hasilová, canisterapeutka
- Mezi emocemi a porozuměním: komunikace v rodině při demenci (workshop)
Workshop se zaměřuje na specifika komunikace s lidmi s demencí v kontextu rodinných vztahů, kde se často objevují nedorozumění, napětí a konflikty, často způsobené předsudky a různými očekáváními. Účastníci se seznámí s praktickými principy, jak předcházet eskalaci konfliktů, lépe porozumět chování blízkého člověka a reagovat s větším klidem a respektem.
Setkání bude interaktivní – nabídne prostor pro sdílení zkušeností, krátké modelové situace i konkrétní komunikační techniky, které lze ihned využít v praxi. Cílem je podpořit větší jistotu pečujících v náročných situacích a ukázat, že i v obtížné komunikaci je možné hledat porozumění a zachovat dobrý vztah.
Mgr. Jarka Švarcbachová – zakladatelka a předsedkyně Centra Seňorina
Komunikace v různých fázích demence, práce s emocemi (workshop)
Workshop se zaměřuje na praktické dovednosti komunikace s lidmi s demencí s důrazem na porozumění jejich emocím v různých stádiích onemocnění. S postupující demencí ubývá porozumění slovům, zároveň schopnost vnímat emoce zůstává. Účastníci si vyzkouší konkrétní situace z praxe a způsoby, jak na ně reagovat s ohledem na emoce člověka. Důraz je kladen na hledání citlivých způsobů komunikace každodenních situacích. Workshop kombinuje krátké teoretické vstupy s praktickými ukázkami, modelovými situacemi a sdílením zkušeností.
Renata Nentwichová Novotná – sociální pracovnice, certifikovaná lektorka validace a reminiscence
„Měla byste chvilku?“ – fiktivní telefonický rozhovor s rodinou klienta
Zvoní mi telefon. Přehrabuji věci v kabelce a polekaně uvažuji, kdo by mi teď mohl volat. „Jen ať to není z domova,“ pomyslím si. Často mě sužují myšlenky na to, jak to s mamkou bude dál. Vidím, že na tom poslední dobou není moc dobře, ačkoli se tam o ni starají hezky. Při té myšlence se trochu zastydím, že jsem ji tam „odložila“. Ale co jsem mohla dělat jiného? Doma už to nebylo k vydržení. Opět mě přepadne pocit bezmoci a zoufalství. Konečně mám ten telefon: „Ano?“ „U telefonu lékařka z domova Rozmarýn, paní Klobouková, ráda bych si s Vámi promluvila o Vaší mamince, měla byste chvilku?“
MUDr. Veronika Mikolajková – paliatr
Děti a osoby s demencí: příprava na setkání a komunikace v náročných situacích a její vliv na člověka s demencí
Příspěvek se zaměřuje na přípravu dětí na setkávání s lidmi s demencí a na to, jak jim srozumitelně a citlivě vysvětlit projevy tohoto onemocnění. Nabídne konkrétní způsoby, jak s dětmi mluvit o změnách v chování, paměti či emocích seniorů a jak je podpořit v bezpečné a respektující komunikaci. V příspěvku zazní také pohled aktivizační pracovnice, jak lidé s demencí reagují na setkání s dětmi.
Mgr. Martina Slováčková, učitelka ZŠ Horní Lideč, Monika Křenková, aktivizační pracovnice Diakonie Vsetín, děti